6 - . 666 dl 1) - Jak toto slo souvis s klimatickm nboenstvm.

Švýcarský historik Christian Pfister, který se zabývá především environmentálními dějinami a historickou klimatologií, popisuje události roku 1540 ve střední Evropě takto: V té době jedenáct měsíců prakticky nepršelo, “teplota byla o pět až sedm stupňů vyšší než běžné hodnoty dvacátého století a teplota ve vrcholném létě se musela vyšplhat nad čtyřicet stupňů. Nesčetné lesní plochy v Evropě vzplály, štiplavý dým zahalil sluneční světlo a za celé léto 1540 nebyla zaznamenána jediná bouřka. Již v květnu začal být nedostatek vody, vysychaly studny a prameny, mlýny stály, lidé hladověli, dobytek byl nouzově vybíjen.“ V Evropě zemřelo v roce 1540 odhadem půl milionu lidí, většina z nich na průjmová onemocnění. “Vše začalo v severní Itálii zimou, která se podobala červenci. Od října 1539 do začátku dubna 1540, kdy se sucho rozšířilo na sever, nespadla ani kapka.“ Červenec přinesl takové “dusno, že církve vysílaly prosby, zatímco Rýn, Labe a Seinu bylo možné přebrodit suchou nohou. Tam, kde voda ještě tekla, se teplý vývar zelenal“, ryby plavaly mrtvými břichy vzhůru. “Hladina Bodamského jezera klesla na rekordní úroveň, Lindau bylo dokonce spojeno s pevninou. Brzy se povrchová voda úplně vypařila, dna se protrhala, některé suché trhliny byly tak velké, že se do nich vešla noha. “V Alsasku dvakrát rodily ovocné stromy, u Bodamského jezera [...] bylo víno v určitém okamžiku levnější než voda a v Limoges sklízeli vinaři pražené hrozny, z nichž získávali víno podobné sherry, které [...] člověka rychle opilo.“ Ve švýcarské vesnici Goldiwil “zoufalí lidé dokonce denně šplhali 500 výškových metrů nahoru a dolů, jen aby načerpali několik kádí vody z Thunského jezera“. V roce 1540 došlo na rok bez větších válečných škod k neobvykle velkému počtu městských požárů, který až do 19. století překonalo pouze období vrcholící třicetileté války. V Einbecku vyschla Krumme Wasser, řeka protékající městem. Na Annentag, 26. července tam vypukl požár a při požáru města Einbeck bylo zničeno celé město, zahynulo 100 až 500 lidí. Pro rok 1540 je na německém území zaznamenáno dalších 32 požárů měst. K požárům docházelo v době politicko-náboženského konfliktu kolem reformace. V mnoha případech existovalo podezření, že příčinou požárů bylo žhářství, údajně motivované protiprotestantskými náladami. Pfister píše, že často byli jako obětní beránci podezíráni pocestní a žebráci; panovala skutečná žhářská paranoia. Rok 1540 se také stal známým jako “rok upálení vrahů“.